Přejít k hlavnímu obsahu

Pozor, parazit!

Paraziti (cizopasníci) žijí na úkor svého hostitele. I lidská kůže se setkává s celou řadou parazitů, které ji mohou využívat a jednorázově, krátkodobě nebo i dlouhodobě poškozovat.

Nejčastěji napadají kůži členovci (roztoči, hmyz), setkáváme se i s napadení červy.

 

Svrab (scabies)

I když si to mnozí myslí, svrab zdaleka není jen nákazou bezdomovců a sociálně slabších skupin. Onemocnění způsobené parazitickým roztočem Zákožkou svrabovou (Sarcoptes scabiei) si můžeme přivézt i z pětihvězdičkového hotelu. Jde o onemocnění časté, přenášené přímým kontaktem s nakaženou osobou nebo kontaktem s nakaženým prádlem, řadí se i mezi pohlavně přenosné choroby. Inkubační doba trvá 2-6 týdnů, potom se na kůži začnou tvořit více či méně typické projevy: samička parazituje v rohové vrstvě kůže, kde tvoří chodbičky a klade vajíčka. Chodbičky jsou na kůži viditelné, tenké čárky jsou často zakončené na jedné nebo obou stranách pupínky. Dráždění kůže parazitem způsobuje svědění, a to nejen v místech napadení, ale jde o úporné svědění celého těla, nejvíce po zahřátí, tedy často v noci po přikrytí peřinou. Typicky zákožka napadá oblasti, kde je kůže měkká a tenká, tedy zápěstí, oblasti mezi prsty na rukou i na nohou, podpaží, dvorce bradavek, pupek, genitál. Nenapadá oblast obličeje a ovlasenou kůži.  Úporné svědění způsobuje, že jsou projevy často rozškrábané, může se do nich druhotně zanést infekce a mohou hnisat, druhotně na drážděné kůži mohou vznikat ložiska ekzému.

Dermatolog po diagnóze svrabu indikuje přeléčení permetrinem nebo 10-20% sirnou mastí. Velmi důležitá je léčba kontaktů, tedy lidí, kteří přišli s nemocným do blízkého kontaktu, rodinných příslušníků ve společné domácnosti apod. Permetrinová mast na předpis se aplikuje jednorázově, ale je nutné natřít celou kůži od krku po špičky prstů na nohou, včetně genitálu, nevynechat žádnou část kůže kromě hlavy. Přípravek se ponechává působit alespoň 8 hodin, nejlépe je aplikovat na noc, a ráno veškerou mast řádně smýt. Lůžkoviny a nošené prádlo je nutné vyprat na 60 stupňů a vyžehlit. Bundy a boty postačí 5 dní nepoužívat, zákožka bez hostitele při běžné pokojové teplotě brzy umírá. Někdy přetrvává svědění podrážděné kůže i po přeléčení, kdy jsou již zákožky vyhubeny. Proto se po léčbě permetrinem používají ještě zklidňující masti, které se většinou aplikují ještě několik dalších dní. Onemocnění svrabem podléhá povinnému hlášení příslušné hygienické stanici, která nemocného kontaktuje za účelem vyhledávání zdrojů a dalších kontaktů nákazy.

 

Vši (Zavšivení, Pediculosis)

I napadení vší, pedikulóza, je přes hygienickou úroveň naší populace stále velmi časté. Kdo nezažil opakované výstražné vývěsky o výskytu vší ve školkách a školách, kdo i v dnešní době nelikvidoval zavšivení svého školáčka a postupně často i zbytku celé rodiny?

Člověka napadají tři různé druhy vší: Veš hlavová (Pediculus capitis) se drží ve vlasech, ke kterým přilne díky speciálně utvářeným nožkám. Na vlasy lepí vajíčka – hnidy. Živí se krví hostitele, při sání uvolňuje do oblasti vpichu látky ředící krev a sliny, které působí na kůži dráždivě a vyvolávají silné svědění. Přenáší se těsným kontaktem, proto se tak často přenáší v dětských kolektivech.

Veš ohanbí (Phtirius pubis, muňka) žije v ochlupení, nejčastěji genitálu, a Veš šatní (Pediculus humanus) pak v oblečení. V současné době tyto druhy vší postihují především sociálně slabé jedince s nízkou úrovní hygieny.

K léčbě zavšivení existuje na trhu řada přípravků, nejčastěji s obsahem permetrinu nebo organofosfátů, které vši i vajíčka zahubí. Většina obsahuje i speciální vyčesávací hřebínek – všiváček. Po přeléčení všech napadených členů rodiny je nutná také výměna lůžkovin a oděvů a pečlivá kontrola a desinfekce hřebenů.

 

Napadení blechami se nazývá pulicosis. Blecha obecná (pulex irritans), přežívá ve vnějším prostředí, často v mezerách mezi podlahovými prkny, ve škvírách nábytku a podobně, odkud napadá člověka mohutnými, až půlmetrovými skoky. Saje lidskou krev a dokáže vytvořit na kůži mnohočetné, silně svědivé skvrnky, někdy až puchýřky. Známé je uváděné riziko přenosu původců závažných onemocnění, jako je mor (původcem je bakterie Yersinia pestis). A že blechy psí na člověka nejdou? Jdou. A nejen psí, i kočičí, ev. jiných zvířat včetně ptáků. Svědivé projevy vzniklé napadením blechami se ošetřují zklidňujícími mastmi. Blechy je nutné zlikvidovat z prostředí insekticidními přípravky.

 

Ani napadení štěnicemi (Cimex lectularius) není vzácností. Štěnice se ukrývají v obydlích, ve škvírách nábytku, za obrazy, závěsy apod., a v noci napadají hostitele a sají jeho krev. Způsobují často rozsáhlé, mnohočetné projevy, svědivé, poměrně velké pupeny především na nezakrytých částech těla. Na prostěradle mohou být patrné tmavé skvrnky – výkaly štěnic, ev. i drobné stopy zaschlé krve. Projevy po pokousání štěnicemi odeznívají několik dní. Ke zklidnění a urychlení hojení používáme zklidňující masti, štěnice je nutné razantně odstranit pomocí insekticidů ve spolupráci s odborníky zabývající se touto problematikou.

 

Poštípání okřídleným hmyzem dokáže způsobit nepříjemně svědivé pupeny, lokální otoky, ale i závažné alergické reakce. K okřídleným hmyzím parazitům lidské kůže patří komáři, ovádi, bodalky, muchničky, mravenci, včely, vosy, sršně a další. Léčba se odvíjí od kožního nálezu – při mírných projevech postačí chlazení, desinfekce, při úporném svědění antihistaminika, rozsáhlejší projevy s otokem ošetřujeme krátkodobě kortikosteroidními mastmi, závažné alergické reakce vyžadují celkovou léčbu kortikoidy a někdy i intenzivní lékařskou péči.

 

Zvláštní postavení mezi parazity má jistě klíště obecné, Ixodes ricinus. Vyskytuje se v porostech zhruba do 1 metru výšky, odkud napadá svého hostitele a přisává se na kůži. Po nasátí krve samo odpadá většinou do týdne. Samotné napadení klíštětem nezpůsobuje většinou velké obtíže, důvodem obav z přisátí klíštěte je riziko přenosu závažných infekčních onemocnění, především lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy.

 

Častou vyrážkou vázanou na roční období je trombikulóza (Trombiculosis, Trombidiasis, srpnová vyrážka). Jde o napadení larvami Sametky podzimní (Trombicula autumnalis), která se vyskytuje v trávě na přelomu léta a podzimu, přisává se na kůži a po nasátí krve opět odpadá. Sametka je velikostí na hranici viditelnosti pouhým okem, pod lupou je patrná jako výrazně oranžovočervený drobný roztoč. Na kůži se po jejím přisátí tvoří výrazně svědivé pupeny, často mnohočetné, které odeznívají do dvou týdnů.

 

Lidskou kůži napadají i červi. Poměrně často se v našich krajích setkáváme s napadením larvami (cerkariemi) ptačích motolic (schistosom), které pronikají do lidské kůže většinou při koupání v rybnících. Onemocnění se označuje jako Cerkáriová dermatitida, nebo též vyrážka z koupání. Na kůži vznikají červené skvrny a svědivé pupeny, někdy může kožní nález provázet i teplota a celková nevolnost. Typicky se vyrážka vyskytuje na nezakrytých místech kůže, kde larvy mohou pronikat do kůže,  například v okolí plavek. Larvy v lidské kůži po několika dnech umírají, projevy se mohou hojit až dva týdny.

Další články

I zdravá kůže vyžaduje každodenní péči. Někomu stačí nedráždit ji hrubými materiály v oblečení, nepotit se v příliš teplém oděvu a dopřát si pravidelnou očistu ve vodě, někdo si kůži doslova hýčká pravidelnou pečlivou péčí nejrůznějšími kosmetickými přípravky. Ale jak pečovat o kůži nemocnou?